Vytvořte si doma závěsnou zahrádku. Voní jako les po dešti a oživí i stinný kout. Materiál je snadno dostupný a výrobu zvládnou i děti.
Japonská kokedama se prý vyvinula z bonsají. Stejně jako ony je nenáročná na prostor a přinese vám domů kousek lesní přírody. Vyrobíte ji za hodinku a budete se divit, jak je to snadné. Výprava na mech vám poskytne dobrý důvod vytáhnout děti ven do lesa.
Mech sbíráme na místě, kde se vyskytuje v hojném množství. Na jednu kokedamu postačí 20 x 30 cm velký plát. Před výrobou ho necháme volně položený venku (na stinném místě), aby z něj mohly utéct breberky.
Důležité: Nesbíráme mech v chráněných oblastech. Na odříznutí mechového plátu použijeme nůž a dáváme pozor na kořínky dalších rostlin.
Materiál:
- mech
- několik hrstí zralého kompostu (můžeme přidat i rašelinu)
- stejné množství zeolitu (kočkolitu) – ověřte si, že je bez vůně a jiných příměsí
- pokojová rostlina – s mechem jde dobře dohromady ceropégie, která, podobně jako mech, nevyžaduje plné slunce
- rybářský vlasec (nepoužívejte bavlněné provázky, nevydrží ve vlhku. naopak vhodný je provázek z umělého vlákna, který klouže méně než vlasec)
Náčiní:
- nádoba na míchání kompostu s kočkolitem
- lžíce
- nůžky
- rozprašovač s vodou (destilovanou nebo dešťovkou)
- igelit asi 1 x 1,5 metru velký
- latexové rukavice (jestli nechcete mít hlínu za nehty)
Kokedama krok za krokem
1. Připravíme si všechno potřebné na igelitovou plachtu.
2. Kompost rozdrobíme, dáme pryč případné větší kousky a smícháme ve stejném poměru se zeolitem. Důkladně směs provlhčíme rozprašovačem (aby držela pohromadě, když ji zmáčkneme).
3. Vyndáme rostlinu z květináče, otřepeme kořenový bal od hlíny a pokud je třeba, zkrátíme kořínky (u ceropégie to není nutné).
4. Obalíme kořeny kompostovou směsí a vytvoříme rovnoměrnou kouli, která bude dost velká, aby z ní rostlinka mohla čerpat živiny. Pro ceropégii tak 8–10 centimetrů. Navlhčíme kouličku rozprašovačem.
5. Mech zavlažíme rozprašovačem, vybereme z něj větévky a větší jehličí. Obalíme kouli plátem mechu, přitiskneme a případně oddělíme přečnívající kousky.
6. Ustřihneme si asi 70 cm vlasce a mech pevně přichytíme ke kokedamě. Zkontrolujeme, jestli je celá pokrytá mechem. Prázdná místa kdyžtak zaplníme kousky mechu. Ovážeme kokedamu ze všech stran vlascem, ale tak, aby byl co nejméně vidět. Volné konce pevně svážeme a zastřihneme.
Vytvoříme z vlasce dostatečně dlouhý závěs a ještě kokedamu orosíme. Zavěsíme na vhodné místo a těšíme se pohledem.
Péče o kokedamu
Kokedamu je potřeba denně rosit, v horku i dvakrát. Několikrát týdně ji taky “zaléváme”, nejlépe ponořením do dešťové vody. Mech nemá rád zásadité prostředí (tedy zalévání tvrdou vodou). Kohoutkovou vodu proto nechte vždycky čtyři hodin odstát.
Další rostliny vhodné pro kokedamy
- převislý filodendron – nevyžaduje příliš světla
- pokojové kapradiny (netíky a sleziníky) – potřebují častou zálivku
- tlustice – vyžaduje slunné místo
- břečťan – snese stinnější kout
- toulcovka – nepotřebuje přímé slunce
Čtení o mechu
Víte, že existují celé mechové zahrady? Nejvíc se jich nachází v Japonsku. Odtud se mechová mánie rozšířila do ostatních zemí. O mechových zahradách, jednotlivých druzích mechu, jejich stavbě a zvláštnostech píše Ulrika Nordström v knize Mech, která letos vyšla i v češtině.
Poslala bych ti foto mýho mechária, ale tu jde jen text. Jak víš, Olgo, jsem blázen do lišejníků, mechů a podobných mikro světů v lesní fauně. Kokedamy zpožňuju.
Tak to mám radost 🙂 Mechárium už taky doma máme. A řasokoule. Znáš?