Jakmile se s lišejníky seznámíte, začnete je vidět všude. Na větvích, na kamenech, na patnících, v lese, na zahradě, ve městě… Prostě kam se podíváte. Naučím vás poznávat několik základních druhů.
Lišejníky jsou nenápadné, ale tvarově rozmanité, různobarevné – a hlavně pozoruhodné. Rozpoznat několik základních lišejníků je snadné a za chvíli je budete na výletech potkávat jako staré známé. Slovo „staré“ není vůbec od věci, protože lišejníky patří mezi nejpomaleji rostoucí organismy. Rostou rychlostí od 0,06 do 15 milimetrů za rok.
To znamená, že i když jsou lišejníky vzrůstem nenápadné, dosahují ohromujícího stáří. Mapovník zeměpisný, který potkáte v Krkonoších, může být starý 200 až 400 let. A to nemluvíme o některých arktických lišejnících, které pamatují doby, kdy Stonehenge bylo fungl nové.
Co jsou vlastně zač
Jedná se o soužití houby a řasy (nebo sinice). Zjednodušeně řečeno, řasa se stará o přísun energie díky fotosyntéze, houba o vodu a prostředí k životu. Botanicky lišejníky spadají do říše hub, množí se hlavně vegetativně (z kousku odlomené stélky může vyrůst nový lišejník), někdy prostřednictvím výtrusů (jako třeba houby). Lišejníky nekvetou, přesto vás můžou překvapit svou vůní, třeba takový větvičník slívový.
Lišejníky, které snadno poznáte
Terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes)
Potkáte ji v lese skoro na každém kroku. Má zelenomodrý nádech a roste na větvích stromů.

Terčovka bublinatá
Terčovník zední (Xantoria parietina)
Nemůžete ho přehlédnout, protože je zbarvený jasně žlutooranžově. Roste na větvích, skalách i domovních zdech.

Terčovník zední
Terčovka otrubčitá (Pseudevernia furfuracea)
Je košatější než její bublinatá kolegyně a poznáte ji podle tmavě, až černě zbarvené spodní strany.

Terčovka otrubčitá
Větvičník slívový (Evernia prunastri)
Můj oblíbený lišejník, který krásně voní, a podle toho jsem ho také rozpoznala. Poprvé jsem se s ním setkala v zimě. Ležel v běžkařské stopě. Strčila jsem ho do kapsy a jela dál. Odpoledne jsem si ho prohlížela blíž a bezděčně jsem k němu přivoněla. Byl to větvičník, který se používá do parfémů. Jeden takový mám doma, jak jinak.

Větvičník slívový
Mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum)
Vážně se tak jmenuje a i tak vypadá. Tenhle lišejník vytváří na skalách a kamenech obrazce podobné světadílům a najdete ho úplně snadno.

Mapovník zeměpisný
Dutohlávka třásnitá (Cladonia fimbriata)
Méně běžný lišejník s kuriózním vzhledem. Jeho marťanské trychtýřky rozeznáte na první pohled a okamžitě vás to potěší.

Dutohlávka třásnitá
Dutohlávka vyzáblá (Cladonia macilenta)
Další důkaz barevné rozmanitosti lišejníků. Tato dutohlávka má jasně červeně zbarvené vršky a je mimořádně krásná.

Dutohlávka vyzáblá
Prášenka žlutá (Chrysothrix chlorina)
Ani byste neřekli, že je to lišejník. Prášenka vypadá, jako by někdo rozlil po skalách svítivě žlutou barvu.

Prášenka žlutá
Hávnatka psí (Peltigera canina)
Dlouho mi trvalo, než jsem ji v přírodě našla. Tvarem se liší od ostatních lišejníků, o kterých tu píšu. Poznáte ji podle lupenitého tvaru. Najdete ji na skalách, ale i v lese.

Hávnatka psí
Provazovka obecná (Usnea filipendula)
Ojedinělá záležitost, protože roste jen v místech s čistým ovzduším. Říká se jí také Krakonošovy vousy a až ji uvidíte, hned pochopíte proč. Usnea obsahuje přírodní antibiotikum a používá se k usnadnění odkašlávání. Ještě jsem to nezkoušela, připadá mi příliš vzácná na to, abych ji trhala.

Provazovka obecná