Taky nesnášíte chození na toaletu u doktora? Když WC konečně najdete, na dveřích stojí, že klíč je v ordinaci. Takže zpátečka a čekat, až vyjde sestra. Protože na dveřích je nápis NEKLEPAT!!! To už se vám fakt hodně chce. Ale zároveň hrozí, že zatímco budete čůrat, někdo vás předběhne…

Tomu se říká špatná zákaznická zkušenost. Jestli chcete úspěšně podnikat, myslete na to, abyste svým zákazníkům servírovali informace včas a na pravém místě. A ve správném množství. Jen tak k vám (na web nebo do masážního salonu) budou chodit rádi a opakovaně.

Co je důležitější? Zisk, nebo pocit zákazníka?

Podnikání, které nepřináší zisk, nemá smysl. Ale bez zákazníků těžko uděláte byznys. Proto musíte umět skloubit vaše obchodní záměry a cíle zákazníků. Jinak se vám může stát, že u vás lidé nakoupí, ale už se nevrátí. Protože udělají příjemnější zkušenost jinde.

Ujasněte si, co lidé řeší

Zkuste se vcítit do zákazníka. Dá přednost webu, kde je sice všechno levné, ale stráví tam hodinu, než se dokliká k tomu, co hledá? Nebo raději vyřeší svůj problém hladce a připlatí si za ušetřený čas? Kdy je nejvhodnější nabídnout mu váš obsah?

Ujasnit si, co váš zákazník potřebuje, vám pomůže takzvaná user story. Minipříběh, který odehrajete na produktové stránce, v newsletteru nebo v příspěvku na sociální sítě.
Například:

Jako… máma od rodiny
potřebuji… rychlou inspiraci, co uvařit,
abych… nakoupila bez velkého přemýšlení a hospodárně.

Nabízejte obsah na správném místě

Podívejte se, jak to dělá e-shop rohlik.cz. Místo inspiračního newsletteru, který by končil v mailových schránkách, uvádí recepty u konkrétních potravin. Tím spojuje svůj byznysový cíl – prodat zboží – se službou zákazníkům. Nabízí smysluplný obsah a důvod koupit mrkev, aniž by zdržoval. Kdo chce, rád si recept přečte.

Přínos pro klienta a umění prodat jdou ruku v ruce

Pomozte lidem v rozhodování

Čím víc variant nabídnete, tím víc přemýšlení od zákazníka vyžadujete. A prodlužujete mu cestu k cíli. Například k objednání vaší služby. Říká se tomu rozhodovací paralýza. E-shop s tisícovkami potravin to může řešit například nabídkou receptu. Nebo filtrováním. Problém ale může nastat, i když máte na webu jen dvě varianty. Drahou a levnou. Nebo pouze jednu.

Pokud se uživatel ve vašem oboru nevyzná, nemá jak porovnat hodnotu vaší služby s cenou, za kterou ji prodáváte. Doporučuji nabídnout tři varianty. Základní, střední a nákladnou. S přehledně sepsanými vlastnostmi a výhodami, aby si je zákazníci mohli porovnat. Získají tak pocit, že se rozhodují sami a informovaně, a nebudou zahlcení příliš mnoha možnostmi.

Poznámková aplikace Evernote

Poskládejte informace logicky

Vztah se značkou vzniká podobně jako mezilidské vztahy. Představte si, že se chcete seznámit. Nejdřív musíte vyhlédnutý protějšek něčím upoutat. Ale pozor. Když se hned vytasíte s nabídkou sexu, nepochodíte. Nejdřív vás musí dotyčná blíž poznat a udělat si o vás obrázek. Až vzbudíte její důvěru, můžete přikročit k akci a pozvat ji na rande.

Stejným principem se řiďte na svém webu. Využijte schéma AIDA. Nejdřív vzbuďte pozornost (Attention). Odlište se například trefným sloganem nebo pádným prodejním argumentem. Pak prozraďte něco víc, ať se o vás zákazník začne zajímat (Interest). Následně představte své zboží nebo službu jako neodolatelné a vyvoláte touhu (Desire). Vyličte, jaké to bude až… Závěrem nabídněte akci (Action): nakoupit, objednat, zaregistrovat se…

Já zařazuji ještě jeden prvek a tím je důvěra. Bez ní vám lidé své srdce (ani peněženku) neotevřou. Důvěru ve vás podpoří důkazy, že vaše služba je solidní a žádaná (čísla, data), nebo reference.

Podle výzkumů mají lidé sklon rozhodovat se podle toho, co dělají ostatní. Susan Weinschenk v knize Neuro Web Design: What Makes Them Click tomu říká sociální validace. Reference nebo recenze lidem napoví, jestli u vás mají nakoupit, nebo ne. A každý si je rád přečte.

Nepište o sobě, ale o zákaznících

Uživatel chce především vyřešit potřebu nebo problém. Váš příběh je až druhořadý. Když se s tím dokážete smířit a budete psát z pohledu vašich zákazníků, vašemu podnikání to prospěje. Porovnejte styl následujících dvou odstavců.

Z předzahrádky se vstupní branou majitelé přímo dostanou do klidného vnitrobloku, který je veden jako pěší zóna, kde je případně možné zaparkovat vůz. Komplex Mlynářka tvoří bytové domy a navazující vilová zástavba. Lokalita se neustále rozvíjí a tím se zlepšuje i kvalita života v ní.

Stejné informace můžete sdělit přátelsky a navodit představu, jak se na místě bydlí.

Z předzahrádky vejdete brankou do klidného vnitrobloku, kde můžete také parkovat. Dům je součástí komplexu Mlynářka, na který navazuje vilová zástavba. Občanská vybavenost v okolí se neustále rozvíjí a přispívá k příjemnému bydlení.

Další tipy, jak očistit text od zbytečných frází, najdete v článku Umění škrtu: Jak editovate text.

Jděte k věci

U e-mailů to platí trojnásob. Pokud čtenáře zahltíte haldou textu, ze kterého bude zmatený, těžko vaši zprávu dočte do konce. Natož aby udělal, co po něm chcete. Notabene když instrukce připojíte v desetistránkové pdf příloze nebo ho odkážete na online manuál. Jako to dělá třeba správa Zón placeného stání.

předmět: Oznámení o blížícím se konci platnosti parkovacího oprávnění

 

Vážená paní, vážený pane.
Oznamujeme Vám, že se blíží konec parkovacího oprávnění. Doporučujeme podat žádost o prodloužení tohoto parkovacího oprávnění prostřednictvím Osobních stránek uživatele OSU nejpozději do šesti pracovních dní před vypršením platnosti stávajícího oprávnění. Upozorňujeme, že u později podané žádosti nelze zaručit včasné zpracování výdejnou a zajistit návaznost platnosti parkovacího oprávnění.

 

Postup podání žádosti najdete v manuálu k OSU („Nápověda -> Nápověda – PDF manuál“)

Přitom by to šlo třeba takhle. Předmět i zprávu jsem zkrátila zhruba o třetinu. Uživatel nemusí odpočítávat šest pracovních dnů, ale hned ví, do kdy má jednat.

předmět: Vaše parkovací oprávnění končí 6. 4. 2021

 

Dobrý den,
Vaše parkovací oprávnění vyprší k 6. 4. 2021. Prodloužit si je můžete prostřednictvím své Osobní stránky na www.xy.cz nebo osobně na adrese XYZ, Praha 1.

 

Návod na prodloužení najdete na www.xyz.cz.

 

Důležité: Žádost podejte nepozději do 25. 3. 2021, jinak Vám nemůžeme zaručit návaznost Vašeho parkovacího oprávnění.

Vyjadřujte se jednoduše (odpusťte si zkratky jako POP a OSU) a řekněte už v předmětu, čeho se vaše zpráva týká. Naveďte uživatele na akci, kterou má provést. Podle Bobbie Wood z UX Writing Collective se e-mailing má držet těchto základních pravidel:

• stručný – předmět do 30 znaků, každá věta v e-mailu dává uživateli smysl
• věcný – nejdůležitější sdělení dejte na začátek
• přátelský – srozumitelný, pozitivní, který vede k řešení
• výstižný – tělo mailu je přehledné a členěné mezititulky
• proveditelný – strukturujte pokyny do kroků, výzvu k akci dejte na začátek
• přínosný – jděte k věci, jasně sdělte, co má uživatel udělat

Zvolte správný tón

Bez empatie nemáte moc šanci poskytnout svým zákazníkům příjemný zážitek. Zkuste se vžít do situace lidí, ke kterým mluvíte. Představit si, jak se právě cítí. Stejně jako volíte jiný tón při vítání návštěvy a jiný ve chvíli, kdy jí nedopatřením vylijete víno do klína, musíte i své texty ladit podle toho, co se děje.

Když potvrzujete zdárné založení účtu, můžete zvolit nadšený tón. V příspěvku na sociálních sítích i humor (pokud to odpovídá stylu vaší značky). Když se ale něco pokazí (například se ukáže, že zboží, které zákazník vložil do košíku, je vyprodané), buďte věcní a nabídněte řešení. Dialog pro nastavení cookies napište stručně a srozumitelně.

O správném nastavení tónu značky píšu podrobněji v článku Jak psát přesvědčivě.

Chcete mít jistotu, že váš web nabízí čtivý a přínosný obsah?

Objednejte si Audit webových textů.

Foto: rawpixel.com

The post Jak psát texty, které lidi čtou appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Když píšete pro web nebo jiný marketingový účel, musíte vědět, co tam napsat. Ale taky co tam nepsat. Škrtání je důležitá práce, kterou ušetříte vašim zákazníkům cestu k cíli. Ukážu vám, co všechno můžete vyplít, aby v textu zůstalo jen to podstatné a nic navíc.

Podívejme se na tento odstavec. Jak se vám čte?

Vlastní sebereflexe pedagogického pracovníka by tedy měla být prvotním základem k potřebným změnám. Následně lze, na základě výsledků provedeného sociometrického šetření, rovněž realizovat případné změny ve školní výuce, ale také například v rámci třídnických hodin a dalších společných školních akcí apod.

Text obsahuje 41 slov. Z nich 22 je výplň. Vyhoďte je a máte šanci, že to lidé dočtou do konce. A pochopí, co jste chtěli říct.

Vaše sebereflexe je východiskem možných změn. Sociometrické šetření vám napoví, jak upravit výuku, podobu třídnických hodin a školních akcí.

O umění jasně formulovat píšu v článku Jak psát srozumitelně.

Co jsem škrtla a proč

Vlastní sebereflexe pedagogického pracovníka – Text je určený učitelům, proto k nim můžeme mluvit napřímo – by tedy měla být – Chumel slov v podmiňovacím způsobu, když můžeme prostě říct „je” – prvotním základem – Znáte něco jako „druhotný základ“? – k potřebným změnám. – Radit někomu, jak dělat nepotřebné změny, je dost nanic, ne?

Následně lze, na základě výsledků provedeného sociometrického šetření, – Neprovedené šetření bez výsledků vám opravdu nepomůže – rovněž realizovat případné změny – Proč realizovat změny, když můžete rovnou upravit výuku? – ve školní výuce, – Z kontextu je zjevné, že se jedná o školu – ale také například v rámci…

– V rámci je prvotřídní vata, kterou můžete vyhodit téměř vždy. – třídnických hodin a dalších společných školních akcí apod. – Apod. je pojistka, aby si někdo nemyslel, že váš text není dost vyčerpávající. Když budete vycpávky a pojistky používat často, váš text vyčerpá pozornost každého čtenáře.

Taky vám doporučuji psát kontaktním stylem. Obracejte se na uživatele v druhé osobě. Provažte své téma se situací vašich čtenářů a tím, co řeší. Získají tak pocit, že vaše téma se týká opravdu jich a ne nějaké neznámé třetí osoby. Další tipy najdete v článku Jak psát přesvědčivě.

7 tipů na odplevelení textu

Příslovce a přídavná jména

Dva horcí kandidáti na vyhazov. Neznamená to, že tyhle slovní druhy máte zakázané. Ale často jen brzdí plynutí textu. Zvlášť když jde o abstraktní pojmy jako dynamický, exkluzivní, komplexní, nadstandardní, nádherný nebo sofistikovaný. Oproti popisným přídavným jménům jako modrý, dvoupatrový, dřevěný, vysoký nebo podnikatelský. Ta můžete používat bez omezení.

Stejně tak bude následující text fungovat dobře i bez příslovcí (a prázdných přídavných jmen):

V naší perfektně designově zařízené kavárně pražíme nádherně aromatickou kávu, která vás svou jedinečnou vůní a chutí skvěle naladí na každý pracovní den.

Co třeba takhle?

V naší designové kavárně pražíme vlastní kávu, která vás svou vůní a chutí naladí na pracovní den.

Trpný rod

Název trpný rod se odvozuje od utrpení člověka, který to musí číst. Jestli chcete text spolehlivě umrtvit, pište nějak takhle:

Ve studii, realizované Sheilou Smithovou a kolektivem spolupracovníků na univerzitě v Leedsu, bylo porovnáno celkem deset mutací koronaviru. Bylo zjištěno, že většina z nich…

Steven King v knize On Writing tvrdí, že k pasivu (trpnému rodu) se uchylují hlavně začínající autoři. Připodobňuje je k nezkušeným milencům, kteří jsou v posteli také dost pasivní. Pozor na to. Pomoc je naštěstí snadná. Prostě překlopte trpný rod do činného.

Výzkumný tým Sheily Smithové na univerzitě v Leedsu porovnal celkem deset mutací koronaviru. Studie ukázala, že většina z nich…

Vyhoďte úvodní omáčku

Jednoduchá a užitečná pomůcka zejména pro nováčky mezi copywritery. V prvních dvou třech větách totiž jen chodíme okolo horké kaše a konstatujeme skutečnosti, které většina lidí ví. Mezitím ale můžeme ztratit čtenáře. Ušetřete jim čas a jděte bez okolků k věci.

Neopakujte řečené

Nepíšete seminárku, kde musíte vyplodit určitý počet stránek. Chcete čtenářům něco sdělit, navést je k akci a pomoct jim dosáhnout jejich cíle. Například zjistit, kdy je volný termín na antigenní test. Šetřete místem i proto, že na displeji mobilu nemáte místa nazbyt.

Vlastní sebereflexe učitele by tedy měla být prvotním základem k potřebným změnám.

Sebereflexe je z podstaty věci vlastní, o prvotním základu už byla řeč. Nejde o to, že nesmíte něco takového napsat. Je potřeba se na text podívat s odstupem a vyhodit slova – a často i věty –, které textu nepřinášejí nic nového.

Nechte text odležet

Trik, který vás nestojí žádné úsilí. Podívejte se na svůj výtvor s odstupem. Odložte lítost, kolik vás ty propracované formulace stály času a energie. Škrtejte všechno, co v textu nemusí být. Jeden můj redakční šéf tomu říkal „okartáčovat text“. Já doporučuju vzít do ruky hoblík a ohoblovat text na samou podstatu. Aby obsahoval všechno důležité, ale nic navíc.

Udělejte radikální průklest

Na webu je dobré důležitá slova a klíčové obraty vytučnit. UX designér Marek Čevelíček na loňském Shopcampu radil všechna důležitá slova vytučnit – a všechno ostatní škrnout. Tuhle poučku nemusíte aplikovat vždy a všude, ale rozhodně se jí můžete inspirovat.

V dalším článku se dozvíte, Jak psát, aby to lidé četli.

Chcete mít jistotu, že váš web není zaplevelený zbytečnými slovy?

Objednejte si Audit webových textů.

Foto: photoAC, Pixabay

The post Umění škrtu: Jak editovat text appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Hned zkraje musí návštěvník zjistit, jestli je u vás správně. Aby na první pohled viděl, jestli u vás vyřeší svůj problém. Udělejte všechno pro to, aby člověk jen mrknul a věděl, jestli ho naučíte řídit auto, poradíte mu s plánováním výletu, nebo prodáte lístek na autobus.

1. Ujistěte zákazníka, že jste tu pro něj

Na webu není žádný živý prodavač, který zákazníka přivítá a zorientuje. Tenhle úkol musí obstarat design a obsah vašich stránek. Erika Hall v knížce Conversational Design doporučuje odpovědět lidem při prvním setkání s online rozhraním na tyto otázky:

• Kdo jste?
• Co pro mě můžete udělat?
• Proč by mě to mělo zajímat?
• Jaký bych z vás měl/a mít pocit?
• Proč bych vám měl/a důvěřovat?
• Co chcete, abych udělal/a v dalším kroku?

Když dokážete na tyto otázky smysluplně odpovědět, získáte si důvěru uživatele. Proč? Protože navodíte dojem, že s vaším webem může návštěvník vstoupit do konverzace. Že někdo chápe jeho potřeby. Že už nemusí hledat dál

2. Dejte najevo porozumění

Dojem, že znáte potřeby svých zákazníků, nevznikne jen tak. Tady nepomůže text sám o sobě. Musíte odvést kus práce na tom, abyste prezentaci své služby nebo produktu navázali na skutečné potřeby lidí. K tomu vám pomůže nástroj Value Proposition Canvas.

Šablonu si stáhnete tady

Na pravé straně si v příslušných výsečích kruhu popište situaci vašich zákazníků. Co potřebují, aby váš produkt nebo služba uměly? Co lidem přinesou? Budou s jejich používáním spojené nějaké zádrhele? Na levé straně canvasu zaznamenejte popis vašeho produktu nebo služby (k čemu slouží) a zformulujte, čím a jak konkrétně zkvalitní a ulehčí lidem život. Čím konkrétněji dokážete svůj přínos pro klienta vyjádřit, tím snáz přesvědčíte. Tipy pro věcné a konkrétní psaní najdete v článku Jak psát srozumitelně.

3. V čem jste jednička?

V tomhle musíte mít jasno. Jinak nedáte zákazníkům pádnou odpověď na to, proč byste je měli zajímat. Je to těžká písemka, ale nutná. Jedinečný prodejní argument (USP, z anglického unique selling proposition) je klíč k přesvědčivým textům. Jinak vaříte z vody.

Odložte skromnost a řekněte naplno, co vy nebo váš produkt umíte, a konkurence vám nesahá po paty. Třeba že dokážete dodat službu v expresním čase. Nebo že se vaše prádlo šije výhradně v Čechách. Nebo že při svých konzultacích uplatňujete 10 let zkušeností ze zahraničí.

Vnitřního kritika pusťte ke slovu, až to budete mít na papíře. USP nesmí stát na vodě, ale opírat se o skutečné dovednosti a kvality a porovnání s vaší konkurencí. Udělejte si průzkum a zjistěte, co nabízíte jiného a lepšího než ostatní. Právě na tom postavte svou argumentaci. Na úvodní straně vašeho webu.

4. Vyhněte se obecnostem

Konkrétní je představitelné. Pokud si zákazník nedokáže představit vaši službu v kontextu svého života nebo práce, nebude v ní vidět přínos. Porovnejte si formulace: Špičkový účetní servis pro vaši firmu a Ušetříme vám desítky hodin papírování. Při psaní prodejního textu se soustřeďte na vyjádření, jaké to bude, až bude zákazník váš produkt používat.

Když poskytujete službu, která dosud na trhu nebyla, musíte znát kontext svých potenciálních zákazníků o to lépe. Pište pro člověka, kterého si sami dovedete představit a vcítit se do jeho situace. K tomu je dobré mít persony. Persona je popis typického představitele vaší cílové skupiny. Včetně jeho životního stylu, příjmů, rodinné situace i problémů, které řeší.

5. Nastavte si tón komunikace

Příjemná zákaznická zkušenost je často rozhodujícím faktorem, který vás posune o příčku výš nad konkurenci. Představte si, že přijdete do elegantního obchodu, všechno zboží má krásný design, ceny tomu odpovídají – a prodavač bude mít na sobě roztrhané džíny a triko a uvítá vás rozesmátým „Nazdár!“ Něco tady nehraje.

Abyste působili důvěryhodně, musíte mluvit jedním hlasem. Ten může být neformální, odborný nebo klidně vysmátý. Podle toho, jak chcete působit a jaká je vaše cílovka. Aby zákazník pořád věděl, že jedná s toutéž značkou. A poznal vás po hlase. Stejně jako George Clooneyho, ať hraje Danny Oceana nebo Fantastického pana Lišáka.

Tím se dostáváme k rozdílu mezi hlasem a tónem značky. Váš hlas je pořád stejný, ale tón se odvíjí od situace a přirozeně se mění. Jinak hrozí efekt levně dabovaného pornofilmu. To se snadno řekne, ale hůř udělá, když se zákazníkem nemluví živý prodavač, ale web. Zkuste se vžít do vašeho zákazníka v těchto situacích: chce si koupit dobré víno, potřebuje reklamovat zboží poškozené při přepravě, nefunguje platební brána.

Abyste dokázali lidem pomoct, musíte respektovat jejich pocity a podle jich jednat. Při výběru vína nabídnete smyslově vábné texty a můžete se rozepsat. Návod na reklamaci musí být jasný a stručný. Nefunkční platební brána znamená velkou frustraci. Nabídněte okamžité řešení a omluvu (například na zákaznické lince).

Pořád jste to vy a mluvíte stejným hlasem (například přátelským), ale uzpůsobujete tón podle situace. Ani v případě problému nesklouzněte k tónu „vyhořelý úředník na sociálce“. Pamatujte na to u chybových hlášek ve formulářích, dokumentů k ochraně osobních údajů nebo třeba v textech k nastavení cookies.

6. Ohlídejte si pravopis

Tohle není žádná školometská poučka. Nemusíte začít šprtat vyjmenovaná slova. Zdůrazňuji to proto, že web s hrubkami působí nedůvěryhodně. Stejně jako leták na laciném papíře nebo vývěsní štít, který vypadá jako navržený ve Wordu. Nástroje, které vám opraví pravopis, obsahuje každý textový editor i GoogleDocs. Když si něčím nebudete jistí, vždycky je po ruce Jazyková příručka. U textů, na kterých opravdu záleží, se vyplatí vzít na pomoc profesionálního korektora.

V dalším článku se dozvíte, Jak editovat text.

Chcete mít jistotu, že váš web mluví přesvědčivě?

Objednejte si Audit webových textů.

Foto: Krys Amon, Unsplash

The post Jak psát přesvědčivě appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Když si s někým nerozumíte, nebude vám to klapat. To ví každý. Zkuste ale vysvětlit jednou větou přínos vaší služby nebo fungování vašeho produktu. Psát jednoduše o vlastním byznysu nezvládne jen tak každý.

Vysvětlím vám proč. Za prvé jste ve svém oboru ponoření až po uši, takže vám chybí pohled člověka zvenčí, který se s vaším produktem setkává poprvé. Za druhé chcete působit profesionálně, aby si o vás konkurence nemyslela, že jste amatéři. Jenže vy nepíšete pro konkurenci.

Poradím vám, co můžete udělat, aby vám návštěvníci vašeho webu rozuměli hned – a získali pocit, že vy rozumíte jim. Tyhle zásady ctím, když píšu a dělám Audit webových textů.

1. Nepřehánějte to s kreativitou

Do téhle pasti padá spousta začínajících copywriterů i podnikatelů. Zkušený designér obsahu ale ví, že uživatel na webu potřebuje především dosáhnout svého cíle. Hladce a bez tápání.

Jestli chcete, aby se vám lidé vraceli do e-shopu, doporučuji vám pojmenovávat položky v menu a názvy kategorií co nejsrozumitelněji. Klidně úplně obyčejně. Aby lidé hned věděli, na co kliknout, když si chtějí přečíst reference nebo postup při vrácení zboží.

2. Pište věcně

Hrajete o důvěru potenciálních zákazníků. Spíš přesvědčíte popisem konkrétní výhody, než když čtenáře topíte v omáčkách o špičkové kvalitě, individuálním přístupu a komplexně pojaté službě.

Neberte si příklad z realitních webů. Hemží se to tam „atypicky řešenými“ byty (jinak řečeno: s nešikovným půdorysem), domy zasazenými „v bujaré zeleni“ (bujará bývá zábava; zeleň je bujná, když se vám zahrádka vymkne z ruky) a objekty s „nadstandardními designovými materiály“.

3. Odložte odborný žargon

Asi nejtěžší bitva, které se nevyhne žádný tvůrce obsahu. Setkávám se s tím všude. Technické obory zahlcují zákazníka technikáliemi jako DNSSEC a UMTS, pojišťováci trvají na RZ, i když běžný člověk zná jen SPZ. Neziskovky „realizují projekty zaměřené na problematiku drogových a nelátkových závislostí“, místo aby pomáhaly lidem závislým na drogách a gamblerství.

Odborník namítne, že nechce „psát jak pro blbce“. Nebo lamy. Jenže ani inteligentní uživatel nebude číst texty, které nejdou k věci a zbytečně ho zatěžují. Většina lidí chce vyřešit problém, zjistit potřebné informace. Pište tak, aby vaše texty pochopil i žák sedmé třídy. Že otázka jaderných úložišť sedmáky nezajímá? O to nejde. Myslete na to, že dospělí čtenáři často:

• nemají čas luštit komplikované texty
• čtou na malém displeji mobilu
• nechtějí si něco číst třikrát, jen aby to pochopili

4. Ujasněte si, co chcete říct

Spousta z nás se, jakmile sedneme k papíru, začne vyjadřovat strnule a zamotaně. Na tohle mám jednoduchý trik. Řekněte si nahlas, co chcete sdělit. Jestli se stydíte, běžte na chodbu nebo do zasedačky. V jedné větě vyslovte, co chcete článkem, popisem produktu nebo příspěvkem na sociální sítě říct. A pak to napište.

Až se v článku začnete ztrácet, vraťte se k původní myšlence a sdělení. Každý odstavec začněte myšlenkou, která souvisí s hlavním sdělením, a rozviňte ji ve dvou až třech větách. Netrapte, že text není krásný hned napoprvé. V dalším článku se o editování dozvíte víc.

5. Pište v krátkých větách

Má to spoustu výhod. Dobře se to čte. Neztratíte původní myšlenku. Nezamotáte se v nekonečných souvětích. Nemusíte řešit, kde se správně píše čárka. Sarah Richards v knize Content Design říká zhruba toto: „Když budete za sebou řadit věty o více než 40 slovech, unavíte a odradíte čtenáře.“

Myslete na to, proč někdo přišel na váš web, do vašeho e-shopu, proč odebírá váš newsletter. Formulujte si ten důvod v podobě „job story“. Například:

Když… sháním nové pohorky,
chci… se dozvědět, do jakého se hodí terénu,
abych si mohla… správně vybrat.

Tahle zásada zní triviálně, ale není tak samozřejmá, jak si myslíte. Zkuste se podívat na stránky H&M a do půl minuty najít, jak můžete reklamovat zboží.

6. Pamatujte na konzistentnost

Jedině tak neztratíte uživatele dřív, než si vás oblíbí. Dobrý text musí držet pohromadě, a tím lepidlem je důslednost. To znamená, že:

• v článku splníte, co jste slíbili v titulku – pod nadpis „Jak předcházet stresu“ nemůžete napsat teoretickou stať o tom, jak je stres škodlivý, a v závěru říct, že je lepší se stresu vyhýbat.
• v předmětu e-mailu sdělíte, o co jde – místo „Důležité sdělení“ napište „Seznam vybavení na lyžařský výcvik“.
• stejnou věc budete označovat stejným termínem – nedostanete sice jedničku za košatou slovní zásobu, ale zákazníci ocení, když věrnostní program najdou pod záložkou „Věrnostní program“ a ne třeba Active Beauty.

7. Pozor na tajemno

Nenapínejte čtenáře, nepíšete detektivku. Tohle se týká hlavně článků a jejich titulků. Než začnete psát článek, ujasněte si, co má článek čtenářům přinést. Na to lákejte v titulku. Konkrétně. To znamená „3 tipy, jak zvládat domácí výuku“ a ne „Hola, domácí škola volá!“.

V dalším článku se dozvíte, Jak psát přesvědčivě.

Chcete mít jistotu, že váš web mluví srozumitelně?

Objednejte si Audit webových textů.

Foto: Rawpixel

The post Jak psát srozumitelně appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Japonská kokedama se prý vyvinula z bonsají. Stejně jako ony je nenáročná na prostor a přinese vám domů kousek lesní přírody. Vyrobíte ji za hodinku a budete se divit, jak je to snadné. Výprava na mech vám poskytne dobrý důvod vytáhnout děti ven do lesa.

Mech sbíráme na místě, kde se vyskytuje v hojném množství. Na jednu kokedamu postačí 20 x 30 cm velký plát. Před výrobou ho necháme volně položený venku (na stinném místě), aby z něj mohly utéct breberky.

Důležité: Nesbíráme mech v chráněných oblastech. Na odříznutí mechového plátu použijeme nůž a dáváme pozor na kořínky dalších rostlin.

Materiál:

• mech
• několik hrstí zralého kompostu (můžeme přidat i rašelinu)
• stejné množství zeolitu (kočkolitu) – ověřte si, že je bez vůně a jiných příměsí
• pokojová rostlina – s mechem jde dobře dohromady ceropégie, která, podobně jako mech, nevyžaduje plné slunce
• rybářský vlasec (nepoužívejte bavlněné provázky, nevydrží ve vlhku. naopak vhodný je provázek z umělého vlákna, který klouže méně než vlasec)

Náčiní:

• nádoba na míchání kompostu s kočkolitem
• lžíce
• nůžky
• rozprašovač s vodou (destilovanou nebo dešťovkou)
• igelit asi 1 x 1,5 metru velký
• latexové rukavice (jestli nechcete mít hlínu za nehty)

Kokedama krok za krokem

1. Připravíme si všechno potřebné na igelitovou plachtu.

2. Kompost rozdrobíme, dáme pryč případné větší kousky a smícháme ve stejném poměru se zeolitem. Důkladně směs provlhčíme rozprašovačem (aby držela pohromadě, když ji zmáčkneme).

3. Vyndáme rostlinu z květináče, otřepeme kořenový bal od hlíny a pokud je třeba, zkrátíme kořínky (u ceropégie to není nutné).

4. Obalíme kořeny kompostovou směsí a vytvoříme rovnoměrnou kouli, která bude dost velká, aby z ní rostlinka mohla čerpat živiny. Pro ceropégii tak 8–10 centimetrů. Navlhčíme kouličku rozprašovačem.

5. Mech zavlažíme rozprašovačem, vybereme z něj větévky a větší jehličí. Obalíme kouli plátem mechu, přitiskneme a případně oddělíme přečnívající kousky.

6. Ustřihneme si asi 70 cm vlasce a mech pevně přichytíme ke kokedamě. Zkontrolujeme, jestli je celá pokrytá mechem. Prázdná místa kdyžtak zaplníme kousky mechu. Ovážeme kokedamu ze všech stran vlascem, ale tak, aby byl co nejméně vidět. Volné konce pevně svážeme a zastřihneme.

Vytvoříme z vlasce dostatečně dlouhý závěs a ještě kokedamu orosíme. Zavěsíme na vhodné místo a těšíme se pohledem.

Péče o kokedamu

Kokedamu je potřeba denně rosit, v horku i dvakrát. Několikrát týdně ji taky “zaléváme”, nejlépe ponořením do dešťové vody. Mech nemá rád zásadité prostředí (tedy zalévání tvrdou vodou). Kohoutkovou vodu proto nechte vždycky čtyři hodin odstát.

Další rostliny vhodné pro kokedamy

• převislý filodendron – nevyžaduje příliš světla
• pokojové kapradiny (netíky a sleziníky) – potřebují častou zálivku
• tlustice – vyžaduje slunné místo
• břečťan – snese stinnější kout
• toulcovka – nepotřebuje přímé slunce

Čtení o mechu

Víte, že existují celé mechové zahrady? Nejvíc se jich nachází v Japonsku. Odtud se mechová mánie rozšířila do ostatních zemí. O mechových zahradách, jednotlivých druzích mechu, jejich stavbě a zvláštnostech píše Ulrika Nordström v knize Mech, která letos vyšla i v češtině.

The post Jak vyrobit kokedamu: jednoduchý návod appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Návod na výrobu dřevěné pistolky vzniknul, když mě napadlo vzít dva devítileté kluky do truhlářské dílny po dědovi. Výsledkem je zcela neškodná zbraň, do jejíž výroby se kluci zabrali s překvapivým zápalem.

Zkuste to taky. Potřebujete jen dřevěnou lať, kolíček na prádlo, hřebíčky a základní nářadí na opracování dřeva. Děti se při tom naučí broušení smirkovým papírem, zatloukání hřebíků a třeba i řezání pilkou. Postup je jednoduchý. Nemáte moc co zkazit, můžete jen získat.

Materiál:

• dřevěná (smrková) lať o profilu asi 3 x 1,5 cm
• dřevěný kolíček na prádlo
• gumička
• hřebíčky

Náčiní:

• pilka na dřevo
• rašple
• kladívko
• tužka
• úhelník nebo trojúhelník s ryskou
• hrubý a jemný brusný papír

Postup:

1. Z latě uřízněte dva kousky v délkovém poměru jako na obrázku. Řez musí být kolmý k delší části latě.

Ponk, na kterém jsme vyráběli, je starý skoro sto let

2. Začistěte hrany nejdřív hrubším a pak jemnějším smirkovým papírem.
3. Upevněte si jednu část pistolky do svěráku a hřebíčky k ní přitlučte druhou část, do tvaru pistolky.

Nebojte se dát dětem do ruky i nářadí, se kterým si můžou ublížit. Dají si pozor.

4. Kolíček na prádlo rozeberte a malým hřebíčkem přitlučte jednu polovinu (na které ponecháte pérko) k delší části pistolky.
5. Sestavte kolíček dohromady.
6. V místě „ústí hlavně“ vytvořte rašplí vodorovný zářez pro zachycení gumičky.

Hračka za pár korun, z přírodních materiálů a úplně tichá. Co si přát víc?

7. Nahoru zatlučte hřebík jako mušku.

Celý projekt vám nezabere víc než dvě hodinky

Dřevěná pistolka funguje tak, že do kolíčku založíte gumičku, natáhnete a uchytíte ji v drážce. Stisknutím kolíčku-spouště vystřelíte (s velmi malou razancí) gumičku.

The post Vyrábíme s dětmi: dřevěná pistolka appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Stačí se podívat na nebe a jste v přírodě, i když les není na dosah a na procházku není čas. Zvedněte hlavu a udělejte si pětiminutovou dovolenou, cestou do práce. Jaké je nebe dneska? Šedivé a zachmuřené, větrné a plné roztodivných tvarů? Poseté beránky?

Naučte se v oblacích číst a poznáte, jestli bude hezky, přijde změna počasí nebo průtrž mračen. Hodí se to, když chcete vyrazit ven. Nebo jen tak hodit všední starosti za hlavu. Nebeské představení nikdy nekončí.

Cirrus

Bílá vlákna, která se táhnou po modré obloze. Zapadající slunce v nich dokáže rozehrát ohnivé barvy. Cirry (česky také řasy) se nacházejí vysoko v atmosféře (8–10 kilometrů nad zemí) a skládají se z ledových krystalků. Během dne můžou předpovídat zhoršení počasí. Když se ale rozplynou, nemáte se čeho bát.

Cirry jsou ty vláknité oblaky nahoře, pod nimi cumuly

Cumulus

Pozorujte je z trávy a hledejte v nich nejrůznější podoby. Bývají oddělené a když je žene vítr, házejí na zem pohyblivý stín. Jsou poměrně nízko, 2–4 kilometry nad zemí, a poznáte je také podle toho, že jsou na spodní straně šedavé.

Cumuly jako vyšité

Cumuly začínají vytvářet souvislou vrstvu. Za chvíli je tu déšť jak na koni

Stratus

Latinsky to znamená vrstva, česky se jim říká sloha. Tahle vůbec nejnižší oblačnost neslibuje výletníkům nic příjemného. Sluníčko se neukáže a můžete čekat mrholení a lezavé počasí. Stratus se vyskytuje se ve výšce do 1 kilometru nad zemí a přikryje krajinu šedivou dekou. S oblibou se vyskytuje v zimě.

Obloha, která neslibuje nic příznivého

Cirrostratus

Průsvitný závoj tvořený cirry (řasami), který zastírá slunce a často se postará o různé pozoruhodné efekty jako například halo (zářivý prstenec kolem slunce nebo měsíce). Je průhlednější než altostratus. Cirrostratus ohlašuje blížící se teplou frontu.

Halo, které je specialitou právě cirrostratů. Foto Petr Hykš, licence CC, flickr

Cirrocumulus

Cirrocumuly vytvářejí na nebi vzory složené z drobných zrn. Když vydrží do večera, těšte se na barevnou podívanou. Nacházejí se poměrně vysoko, kolem 8 kilometrů nad zemí. Když se vám poštěstí, uvidíte na nebi irizaci, kdy se kousíček nebe najednou zatřpytí duhovými odlesky.

Cirrrocumuly tvoří drobná zrna a tím se liší od hrubších altocumulů. Na obrázku to je ten malý zrnitý oblak uprostřed.

Irizace – oblaka se najednou duhově zatřpytí. Foto fishhawk, licence CC, flickr

Stratocumulus

Jednotlivé obláčky se začínají spojovat, jejich okraje nejsou vždycky jasně oddělené, můžeme v nich pozorovat tmavší místa, nejsou vláknité. Stratocumulus se skládá z vodních kapiček, ale někdy může obsahovat i sněhové vločky.

Stratocumulus se nachází v menší výšce než altocumulus

Altostratus

Altostraty tvoří vrstvu (stratus) a bývají o něco níž než cirry, ve výšce kolem 6 kilometrů. Až je uvidíte na obloze společně s cumuly, můžete si je porovnat a všimnout si, jak se různá oblačnost vyskytuje různě vysoko. Od cirrostratu se liší mimo jiné tím, že netvoří halové jevy.

Altostratus může tvořit vrstvu až několik set kilometrů dlouhou

Altocumulus

Lehounké oblačné chomáčky, které plují výš než klasické cumuly (ve výšce 4-6 kilometrů) a připomínají bílou cukrovou vatu. Anebo stádo beránků.

Altocumuly jsou ty žebrované oblaky. Na fotce je krásně vidět, že jsou níž než kondenzační stopa nad nimi.

Cumulonimbus

Jasné znamení, že se na obloze vaří bouřka. Ohromné bílé oblaky se kupí na obzoru. Dramatická podívaná, která slibuje drama i na zemi. Cumulonimbus často mívá tvar kovadliny. Uvnitř cirkulují ledové krystalky, někdy i kroupy. Jestli jste venku, myslete na to, kam se schováte, až spadnou první kapky.

Cumulonimbus – chystá se bouřka

Nimbostratus

Oblaky v podobě jednolité vrstvy, která slibuje jediné: vytrvalé pršení nebo sníh. Slunce přes ně neuvidíte, dost možná i několik dní. Vyskytují se nízko nad zemí (2 kilometry) a potáhnou potáhnou krajinu mlžnými cáry. Nejlepší je v takovém případě zalézt si doma ke knížce a počkat, až se vyčasí.

Nimbostratus vám zaručí umrněný, vlhký den

O oblacích se dozvíte víc, podrobněji a odborněji na webu Atlas oblaků.
O počasí se dočtete v knížce Když se blýská na časy, kterou napsal tým českých meteorologů.

Kde není uvedeno jinak, všechny oblaky jsem vyfotila já.

The post Jak číst oblohu: poznáváme oblaky appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Začalo to jednou lojovou koulí a teď máme za oknem ptačí safari. Na kouličku chodily hlavně sýkorky. Modřinky a koňadry. Postupně jsme rozšířili ptačí menu a přidali se vrabci polní a červenky. Teď u nás hoduje na deset různých druhů ptáků a pravidelně přilétá strakapoud velký.

Každé ráno se těším, kdo zase přiletí a jak bude „našim“ opeřencům chutnat nová várka „koláčků“. Krmení pro ptáky si snadno vyrobíte doma. Neváhejte zapojit děti a vyhrát si s různými druhy krmiva. Čím pestřejší bude, tím rozmanitější podívaná za oknem vás čeká.

Semínkové zvonce

Pro krmení ptáků jsou vhodnější než lojové koule v síťce, která se po snědení obsahu promění v plastový odpad. Klacíku, který květináčem prochází, se může dobře přichytit třeba strakapoud, který vám na krmítko pro malé ptáčky jinak nepřiletí.

Potřebujete:

• květináč o průměru 10-12 cm nebo rozpůlený kokosový ořech (použít se dá taky starý plecháček, který naplníte směsí, zapíchnete do něj klacík a zavěsíte na strom za ouško)
• středně silný klacík, dlouhý asi 25 cm
• kousek tvrdého papíru
• silnější provázek
• hovězí lůj (nebo kokosový tuk)
• ovesné nebo pšeničné vločky
• arašídy (samozřejmě nesolené)
• směs semen (slunečnice, proso, mák, konopí…)

Lůj rozpusťte v kastrolu na plotně (kokosový tuk na vodní lázni – viz návod na koláčky). Přisypejte vločky a semínka a nechte chvilku zchladnout.

Mezitím si z papíru vystřihněte kolečko, které se vejde na dno květináčku a udělejte do něj díru nůžkami a protáhněte jím klacík, aby aspoň o 10 cm přesahoval okraj květináče a nad dírkou jste měli tak 3 cm na přivázání provázku na zavěšení.

Klacík na papíru vložte do květináče a naplňte ho semínkovou směsí. Dobře ji umačkejte a nechte na chladném místě ztuhnout. Zavěste zvonec na strom a můžete začít vyhlížet ptačí strávníky.

Až ptáci snědí obsah, květináč můžete znovu naplnit a nezbude vám žádný odpad

Arašídové korále

Vypadají hezky rozvěšené ve větvích, s oblibou na ně chodí sýkory modřinky a koňadry. Když jsme je zavěsili v blízkosti tlustší větvičky, ozobával je i strakapoud. Pokud je budete vyrábět s dětmi, pomozte jim s propichováním arašídových skořápek. Jde to trochu ztuha, tak ať se nezraní.

Potřebujete:

• silnější jehlu
• režnou nit
• kousek rafie nebo korálek
• arašídy ve skořápce

Arašídy jsou pro ptáky jedním z nejvýživnějších krmiv

Ustřihněte dostatečně dlouhý kus nitě (asi 60 cm), navlékněte na ni korálek a nad ním zavažte na uzel (jestli chcete mít korále ozdobnější, udělejte „mašličku“ z několikrát přeloženého kousku rafie a na ten uvažte z nitě smyčku). Dvojitou nit pak navlékněte do jehly a na ni navlékejte arašídy. Nejlepší jsou korále o délce tak 20 centimetrů.

Zavěste venku na větev a těšte se, kdo přiletí. Většinou ptáčkům trvá tak půl dne až den, než laskominky najdou.

Kokosové „koláčky“

Zatím největší hit našeho krmného stanoviště. Na kokosové „koláčky“ chodí sýkora parukářka a taky sýkora uhelníček. Stojí na ně frontu i sýkorky modřinky a koňadry, sem tam si přijde zobnout strakapoud.

Potřebujete:

• formičky na muffiny (ideálně silikonové)
• tlustší drát a kleště
• kokosový tuk
• ovesné vločky
• loupanou slunečnici
• další možné přísady: mák, konopné semínko, mastňák habešský

Kokosový tuk rozpusťte v míse, kterou posadíte na hrnec s vodou (vody stačí na dva prsty). Přiveďte vodu k varu a až se tuk rozpustí, sundejte mísu opatrně z hrnce. Do tuku přisypejte vločky a semínka a nechte chvíli zchladnout. Potom rozdělte směs do formiček na muffiny, trochu upěchujte a dejte do ledničky zatuhnout.

Z drátu si mezitím umotejte spirálu (viz obrázek), z jejíhož středu půjde nahoru rovný kus drátu. Na něj pak napíchněte koláček, zajistěte ho svrchu druhým koncem drátu a zavěste na strom.

Kokosové koláčky snadno vyrobíte i s menšími dětmi

Další tipy pro krmení ptáků

Slunečnicová semínka mají u nás nejraději sýkorky koňadry a modřinky. Vrabci polní preferují lojové kouličky. Parukářky chodí výhradně na kokosové koláčky, strakapoud střídá koláčky a arašídy. Červenka chodí na naše pítko, umístěné bezpečně na terase, občas i na lojovou kouli. Na zemi pod krmítkem se směsí semen zobávají sojky. Arašídy můžete ptáčkům nabídnout i vyloupané, dají se koupit ve velkém balení (viz odkazy dál).

Sýkorky mají rády slunečnici. Vzácně přiletí i sýkora lužní. Foto: CaptPiper, VisualHunt

Spoustu dalších užitečných informací se dozvíte z knížky Krmíme ptáky – ale správně od Petera Bertholda a Gabriely Mohr. Z ní jsem na začátku čerpala nejvíc. Najdete tu rady ohledně vhodného krmení a typů krmítek. A taky varování, čím nekrmit (například zbytky pečiva a jídla, těstovinami, margaríny, ztuženými tuky nebo máslem, protože snadno žlukne). Šikovný je přehled základních druhů ptáků, které můžete na krmítku zahlédnout.

Autoři knížky zastávají názor, že je dobré krmit ptáky nejen v zimě, ale celoročně. Opírají se o nedávné vědecké studie, které ukazují, že ptáků u nás ubývá. S klesající dostupností hmyzu je pro ptactvo obtížné nejen přežití v zimě, ale i období hnízdění a vyvádění mláďat na jaře a v létě.

Různé druhy vhodných semínek i krmítek nabízí Zelená domácnost. Jestli si chcete vyrobit krmítko vlastní, spoustu originálních námětů najdete na v článku 9+ inspirací pro výrobu krmítek. Akce spojené s pozorováním ptáků, včetně Ptačí hodinky, pořádá Česká společnost ornitologická.

Titulní foto: strakapoud velký, autor Andrej Chudy, VisualHunt

The post Krmení ptáků: recept na radost appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Uprostřed zimy, která je na čerstvé ovoce skoupá, vám kdoule rozsvítí sychravý den a naplní ho vábivou vůní. Nabízí se vám skvělá příležitost strávit zimní večer výrobou voňavého džemu, případně speciální pochoutky k sýrům.

Já jsem tohle kdoule potkala náhodou, na podzimní procházce po Letné, v koutě parku, který ostatní míjeli bez povšimnutí. Neváhala jsem a ponořila se do roští, na kterém jsem rozpoznala ochmýřené zlatavé plody. Vylezla jsem po chvíli, rozcuchaná jako to křoví, šťastná a s batohem plným tvrdých malviček.

Teď v zimě můžete kdoule sehnat online. A napřesrok zapátrat po nalezištích v aplikaci Na ovoce. Udělejte si výlet, doma vyložte kdoule na mísu a jejich vonná přítomnost vám nedopřeje klidu. Pro začátek doporučuju zkusit zavařeninu.

Kdoule vám provoní byt i prádlo. Zkuste trik vašich prababiček

Recept na kdoulový džem

Kdoule nejsou na pohled nic moc, za syrova jsou prakticky nepoživatelné. Ale stačí je chvíli povařit a báječně změknou. Díky vysokému obsahu pektinu skvělé želírují, takže úspěch máte zaručený.

Budete potřebovat 4 kdoule (nebo šest menších), pískový cukr a šťávu z jednoho citrónu.

Kdoule omyjte, oloupejte a vykrájejte jádřince. Ty si schovejte, na konci vám prozradím, na co jsou v zimě dobré. Ovoce pokrájené na větší kousky vložte do většího kastrolu, ideálně litinového, a přilijte tolik vody, aby bylo ponořené. Potom povařte asi půl hodiny, dokud kdoule úplně nezměknou.

Vodu slijte a ovoce rozmixujte. Pyré zvažte, vraťte do kastrolu a na každý kilogram směsi přisypte půl kila cukru. Přidejte citrónovou šťávu a postavte na sporák. Míchejte na mírném ohni, dokud se cukr nerozpustí. Když směs dostoupí bodu varu, pokračujte občasným zamícháním, aby se džem nepřichytil a nezačal připalovat na dně při krajích kastrolu.

Vařte asi tak tři čtvrtě hodiny a potom naplňte do skleniček vypláchnutých vařící vodou a vysterilizovaných v troubě při teplotě 120˚C. Zavíčkujte, obraťte dnem vzhůru a přikryjte je utěrkou.

Kdoulový džem je pochoutka, jakou v obchodě nekoupíte

Kdoule, jejich původ a cesta Evropou

Kdoule (Cydonia oblonga) jsou druhově starší než jablka. Pocházejí z Kavkazu a jejich kulinární cesta vede až opačný konec kontinentu, do Portugalska. Kdoulovou zavařeninu tam dělá každá druhá babička, pod názvem marmelada. Ve Španělsku z kdoulí vyrábějí membrillo, sladkou kdoulovou pastu, která se dá krájet. Ve starších českých kuchařkách ji najdete pod nepříliš lákavým názvem „kdoulový sýr.“

Na jemné plátky nakrájené membrillo (vyslovte membrijo) se výborně hodí k ostřejším sýrům jako například ovčí manchego, ale i třeba ke zralému čedaru. Anebo k mlsání jen tak. A taky jako originální dárek, ideálně v balíčku s dobrým sýrem.

Recept na membrillo

Výchozí kroky jsou stejné jako u zavařeniny. Potřebujete 4 kdoule (nebo šest menších), pískový cukr a šťávu z jednoho citrónu.

Omyté kdoule bez jádřinců pokrájejte na kousky, vložte do kastrolu, ideálně litinového, a přilijte tolik vody, aby byly ponořené. Potom povařte asi půl hodiny, dokud kdoule úplně nezměknou.

Vodu slijte a ovoce rozmixujte. Na každý kilogram směsi přisypte půl kila cukru. Přidejte citrónovou šťávu a vařte na mírném ohni a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. A teď začíná projekt pro vytrvalce. Směs je potřeba neustále míchat a vařit tak dlouho, dokud se neodpaří velká část vody a vařečka za sebou nenechává stopu. Trvá to tak hodinu až dvě.

Mezitím si nachystejte hlubší pekáček nebo zapékací mísu o rozměru asi 18 x 25 centimetrů a vymažte ji chuťově neutrálním olejem. Když je směs tak hustá, že v ní vařečka prakticky stojí nalijte hmotu do pekáčku a strčte ji do trouby zapnuté na nejnižší teplotu (50˚C).

Kdoulovou pastu sušte tak 3–4 hodiny, pak nechte v pekáčku zchladnout a zatuhnout. Druhý den ostrým nožem nakrájejte membrillo na čtverečky. Zabalte každý do papíru na pečení, pak do alobalu a uložte do lednice, popřípadě potěšte nějaké dobré přátele.

Membrillo vydrží v ledničce až 6 měsíců, s úspěchem ho skladuji i v mrazáku, kde vydrží prakticky věčně (dokud ho neobjeví členové rodiny). Pro děti můžete vyrobit ovocná cukrátka. Kdoulovou pastu nakrájejte na malé kostičky a obalte v moučkovém cukru. Skladujte ve vzduchotěsně uzavřené nádobě.

Španělské membrillo si můžete připravit i z českých kdoulí

Kdoule v lidových obyčejích a mýtech

Kdouloně jsou u nás spíš vzácnost, v teplejších krajích se vysazují nejen kvůli plodům, ale i pro okrasu, protože na jaře rozkvétají záplavou růžových květů. Ve Slavonii sázejí kdouloň při narození dítěte jako symbol plodnosti, lásky a života.

Není divu, že tohle ovoce se smyslnou vůní zmiňuje i biblická Píseň písní. Kdoule prý byly také bájným zlatým jablkem Hesperidek, které měl z jejich zahrady ukrást Hérakles.

Ještě moje babička měla ve zvyku vkládat kdoule do prádelníku, kde změkly a provoněly uložené prádlo. Ostatně, skladovat kdoule se doporučuje na suchém místě a měkkém podkladu, ne však společně s jablky.

Ovocné mlsání, které je skoro zdravé

Recept proti bolení v krku

Na Středním Východě se odvar z jadérek používá při bolestech v krku. Opravdu to pomáhá, po přidání medu a citrónu získáte lahodný nápoj, který v krku jen pohladí. Recept je známý i u nás, pod „chutným“ názvem kdoulový šlem.

Další recepty a info o kdoulích:

N. Slater: Tender (volume II), Fourth Estate, 2010
M. Klimentová, S Štampach: Ovocné pochoutky v našem jídelníčku, Práce, 1965

The post Kdoule: láska na první přivonění appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.

Jsou věci, které nenaplánujete. Třeba počasí. Anebo trnky. Není na ně spoleh jako na šípky, co se každoročně začnou červenat kolem cest. Modré mršky se jeden rok urodí a jiný ne, loni uzrály tu, letos onde. Když se vám poštěstí a narazíte na trní obalené šmolkově modrými kuličkami, neváhejte. I když si úlovek ponesete domů v ranci z mikiny. Trnkový likér stojí za to. Má nádhernou rudou barvu a ucítíte v něm chuť trnité divočiny.

Recept na trnkový gin

Nasbírejte 450 g trnek. Doma je omyjte a každou několikrát propíchněte jehlou. Potom plody nasypte do větší uzavíratelné sklenice a přidejte 300-450 g cukru, podle toho, jak chcete mít likér sladký. Přilijte 0,7 litru ginu.

Sklenici postavte na tmavé a chladné místo a nechte 3 měsíce stát. Čas od času se sklenicí zahýbejte, aby se cukr postupně rozpustil. Po čtvrt roce slijte a nechte gin ještě týden stát, aby se usadil sediment. Potom stočte do lahví.

Trnkový gin můžete pít na ledu, samotný nebo z něj míchat drinky

Proč miluju trnky

Protože – jako všechny nejlepší věci na světě – se nedají koupit. Musíte si je sami nasbírat. Musíte mít všímavé oko a být pohotoví, jinak je propásnete. A musíte se smířit s pár škrábanci, protože trnky rostou na trní. Protože trnkové keře jsou krásné a na jaře zaplaví meze kvetoucím příbojem. A protože trnkový gin je dobré pití.

Podzimní úlovek, který stojí za pár škrábanců

Tradice výroby trnkového ginu pochází z Anglie, kde představuje tradiční vánoční drink. Je to dobře vymyšlené. V září nasbíráte, čtvrt roku počkáte a na svátky můžete degustovat. Rubínově červený trnkový likér se k Vánocům prostě hodí. Jako aperitiv i jako dárek.

Trnkový Gin Fizz

30 ml trnkového ginu
15 ml čerstvě vymačkané citronové šťávy
šumivé víno (Prosecco nebo sekt) na dolití

Do šejkru nalijte trnkový gin a citronovou šťávu. Energicky protřepávejte po dobu 30 vteřin. Potom sceďte do vyšší sklenice (šampusky nebo highball sklenky) a dolijte šumivým vínem.

Na zdraví!

The post Trnky: tady a teď appeared first on Olga Pohl | Copywriting, který vám bude sedět.